Ve výčtu míst, která vstoupila do Hrabalova života a přímo jej ovlivnila, nenalezneme jen Nymburk. I další místa bytostně spjatá s Bohumilem Hrabalem jako Praha - Libeň a Brno - Židenice se ráda pyšní s jeho spřízněností. Praha zdůrazňuje zejména fakt, že čtvrť Libeň se mu od počátku 50. let stala domovem a místem velké tvůrčí inspirace. Sem spadají tři desetiletí Hrabalova šťastného manželství s Eliškou, rozenou Plevovou, zvanou Pipsi. V Brně – Židenicích naopak rádi zdůrazňují, že to bylo právě toto místo, kde Bohumil Hrabal poprvé spatřil světlo světa. Do výčtu míst, která se hlásí k Hrabalovi jako k vlastnímu, můžeme ještě přiřadit moravské městečko Konice, odkud pochází Hrabalův rod a kde se narodil a vyrostl jak otec František Hrabal, tak strýc Josef Hrabal. Silnou vazbu cítil ještě k městu Polná, kde František Hrabal a Marie Kiliánová slavili svatbu a maličký Hrabal zde začal vnímat svět kolem sebe. Naopak v dospělém věku Hrabalovi přirostla k srdci chatová osada Kersko v Polabí, kde zejména od 70. let trávil většinu svého času.
Hrabal neměl jeden domov, miloval současně pražské předměstí Libeň se všemi jeho zákoutími a hospůdkami, Kladno s Poldinou hutí, starý prvorepublikový Nymburk s jeho pozoruhodnými obyvateli, kerské polesí a chatařskou osadu ve stínu vysokých borovic. Přesto mu všechna tato místa byla jen jakýmsi prostorem fyzického přebývání, skutečný transcendentální domov nalézal Hrabal až teprve tam, kde spatřoval člověka se všemi jeho starostmi a radostmi. Hrabal nerozlišoval, byl mu blízký každý lidský osud, pro každého měl pochopení a v tom spočívá jeho lidská i umělecká velikost. Domovem se mu proto staly Čechy i Morava, celý středoevropský prostor a vůbec celý vesmír. To je ostatně jeden z důvodů, proč je Hrabal v současnosti nejpřekládanějším českým spisovatelem.
Přesto si dovolujeme říci, že Nymburk zaujímal v Hrabalově životě specifické postavení, vždyť zde prožil jednatřicet let svého života. I v letech následujících, když se z Nymburka odstěhoval, neztrácel ze zřetele osudy svého „městečka“ a byl mu na blízku až do posledních dnů. Nymburk představoval v Hrabalově mysli místo spokojeného dětství a mládí, místo formování jeho životních postojů, vztahu k umění a literatuře, místo studií, fotbalu i prvních lásek. Hrabala Nymburk silně poznamenal a naopak Hrabal velmi ovlivnil Nymburk. A právě toto cítili, možná jen podvědomě, všichni nymburští občané, kteří stáli krátce po spisovatelově smrti u zrodu Klubu čtenářů Bohumila Hrabala, Literárního kabinetu Bohumila Hrabala a konečně stálé muzejní expozice Bohumila Hrabala.